Je na čase zase napsat nějaký ten článek, tentokrát ale z folklórního soudku. Možná Vás zaráží, že po pozvánce na punckrockovou párty zde najednou žvástám něco o folklóru. Zapoměl jsem totiž na sebe prásknout takovou drobnost, že již takových dvanáct let tančím ve Slezském folklórním souboru Heleny Salichové. Samozřejmě jsem začínal jako prtě v dětské složce, ale to už je dávno..

Pro ty, kteří si myslí že folklór je jen přežitek našich prababiček, že se jedná o zábavu důchodců u dechovky atd., mám dobrý návrh. Přijděte se podívat na náš už tradiční Slezský bál.

O čem takový bál je? V čem je tak vyjmečný? Jaký je rozdíl mezi naším bálem a obyčejnou vidláckou zábavou? Představte si sál, který není ani velký ani malý, není ozdoben ani stroze ani kýčovitě a o netradiční zábavů se stará banda vždy mladých Salichovců. S tím, že se Vám staráme o zábavu to myslím opravdu vážně! Každý Slezský bál, je totiž veden v nějakém netradičním duchu. Nemýslím teď strašidílko Barbuchu, Caspera, nebo jinou havěť. Jde o to, že třeba loňský ročník zněl v rytmu Pomády a Rebelů, předloňský ročník byl pirátský a ten ještě předcházející byl jako vystřižený z filmu Liminádový Joe.

Přiznávám, že to teď vypadá, jako bychom si hráli na maškarní, ale zdání klame. Téma každého bálu je vždy předem utajeno. Takže všichni návštěvníci přicházejí v civilu, nebo v něčem folklórním, posadí se, otevřou první lahvičku vína, zaposlouchají se a zhlédnou naše Předtančení, kterým vše odstartujeme. Dobře vím, zatím je to nuda, ale po Předtančení začíná volná zábava s doprovodem naší nesmrtelné muziky. Někteří tancují, někteří kecají a jiní koštují.

No, pořád nic zvláštního, ale zábava se teprve rozjíždí a na scénu zase přicházíme My. Tentokrát, ale nemáme na sobě kroje, ale namořnická trička, koženou bundu a napomadované účesy, nebo třeba kovbojské klobouky. V tu chvíli proměníme sál v šantán ve kterém naše slečný při kankánu kopají nohama vysoko do vzduchu. Či primáška oblečená jako bordelmáma z dob divokého západu, zpivá a baví nejen všechny postarší pány v celé místnosti. Nikomu nevadí, že tato dáma s nakažlivým smíchem, je v civilu přísnou učitelkou hudby. Dokonce ani v momentě, když nad ránem ješte stále roztáčí kola zábavy, zatim co mnohem mladší ročníky už dávno odpadly. Prostě zábava začíná.

Nebyli bychom to my, Salichovci, kdybychom nenabídli ještě něco navíc, protože to hlavní, o co na plese jde, je soutěž o post Slezského krále. Soutěží vylosovaní dobrovolníci z řad pánských návštěvníků a soutěže jsou jak jinač než netradiční! Stříli se z vodních pistolí, pletou se sítě, hledají se záludnosti a to zábavnou formou ;) Kdo vyhraje, postupuje do finále... Kdo vyhraje finále je Slezský král a to se všemi povinostmi a výhodami (také s hodnotnou výbornou slivovicovou několika litrovou odměnou). No nelákalo by Vás to?

Tak co, zaujal jsem Vás alespoň trošku? Už mi věříte, že folklór není jen přežitek a že se nebavíme jen dechovkou? Doufám, že jsem zaujal a že se uvidíme 19. ledna ve Farním domě v Ostravě - Porubě. Ale varuji Vás! Ten kdo si neobjedná lístky předem, tak nebude mít kde sedět! ;)